Gotta Be You - 16.část

Poslední dobou nezvládám psát :X !!! a Tak po delší době přidávám Harryho :)

Ráno jsem se probudila s úsměvem na rtech. Všechno bylo zas dobré a já neměla jediný důvod se mračit. Slyšela jsem jemné pochrupování kudrnáče vedle mě a tak jsem se na něj otočila. Byl rozkošný, když spal, ale vypadal tak nějak zvláštně. Byl bledý, zpocený a víčka mu cukaly, takže neměl moc klidný spánek. Po chvíli se jeho oči plné ospalků rozlepily a mně se naskytl pohled na krví podlité oči. „Tak dneska budeš celý den v posteli a ani se nehneš. Budu se o tebe hezky starat“ Smutně se na mě podíval. „Tobě taky dobré ráno, miláčku“ a vlepil mi pusu. „Jdi ode mě, marode. Nedotýkej se mě, nepotřebuju být o prázdniny nemocná!“ Vyjela jsem na něj. Teď se, ale vážně urazil a otočil se zády ke mně. Já se jen zachechtala, stejně mu to dlouho nevydrží. „Dáš si čaj a snídani?“ „Ano, mátový a sendvič. Dík“ Zamrmlal s hlavou pod peřinou a já se v jeho oblečení, co mi dal na spaní, vyplížila z pokoje rovnou do kuchyně. Z přízemí už voněly palačinky s javorovým sirupem. Nechala jsem se vést vůní a vzápětí uviděla Liama bez trička, jak si pozpěvuje Next To Me, a jak těsto, které vyhazuje z pánve, dopadá na připravený talíř. „Dobré ráno“pozdravila jsem vesele. „Dobré“ oplatil mi můj úsměv. „Liame máte tady toustový chleba a mátový čaj?“ Odpovědi jsem se nedočkala, zato přede mě postavil všechny nutné ingredience. „Harry je zas nemocnej, co?!“na tváři mu při otázce pohrával úšklebek. Zakývala jsem hlavou a zatvářila se nespokojeně. Poznal to. „Hele neboj. Tyhle Harryho virózy znám, do dvou dnů je jako rybička“usmál se povzbudivě. „NO ale co budete zítra dělat na tom vystoupení v Radiu 1?“ To mu jaksi nedošlo. Nechal palačinky palačinkami a letěl za Harrym do pokoje. Radši jsem se postarala o jeho mistrovské dílo, aby se mu náhodou nepřipálilo. Po chvíli ticha jsem slyšela otevření dveří. „Fuj, Harolde! Vyvětrej si tu! Jak v chlívku, fakt!“ Začala jsem se potichu smát. Něco tam spolu rozebírali a pak přišel Liam i s Harrym. Liam si všimnl, že jsem dodělala palačinky. „Děkuju, moc Rox“ a dal mi pusu na tvář. Potom, co jsem pohlédla na Harryho, jsem se musela začít smát. Uraženě ohrnutý spodní pysk, Přimhouřené oči, vražedný pohled upírající na mě a Liama a v ruce držel příborový nůž, kterým si mazal máslo na chléb. Liam se rozhlédl, co je příčinou mého smíchu, a jakmile uviděl Harryho výraz, začal se smát taky. „Ruce pryč Daddy! Jinak se Dan dozví něco, co by slyšet neměla! A pokud to uděláš znovu, o ty tvoje svůdné pysky rychle přijdeš, to ti povídám!“ Další záchvat smíchu. To už ale i jemu cukaly koutky. „Harry v klidu. A co tu vůbec děláš? Vypadni alespoň na gauč, ale buď pod dekou!“ Poručila jsem. Usmál se a odporoučel se do obýváku, odkud se začaly ozývat tlumené zvuky televizoru. Dodělala jsem jemu sendvič, já jsem si dala zasloužené palačinky, které mi za pomoc nabídnl Liam. „Liame, proč si jich dělal tolik? Je toho jak pro armádu“musela jsem se zeptat, bylo toho vážně požehnaně. „My jsme armáda, Armáda spásy, nevidíš?“ Postavil se do supermanské pozice, jednu ruku si dal v bok a druhou napřáhnul před sebe. Harry to zaregistroval a začal 'Hmm-kat' znělku ze supermana. Z horního patra se začaly ozývat strašné zvuky, a pak byl slyšet jen dusot bosých nohou po koberci, který byl natažený na schodech. „A tady nám letí generál!“poznamenali kluci.