Gotta Be You - 9.část

Zvedla jsem se z gauče a podívala do kukátka. Jane! Co ona tu dělá? Koukla jsem do obýváku na Harryho a pusou mu naznačila, o koho jde. Ten jen vykulil oči, zašeptal něco jako: „DAMN!“ a utekl nahoru do mého pokoje. Otevřela jsem dveře a pozdravila jí. Ona jen smutně odpověděla „Ahoj, můžu na chvíli dál?“ Kývla jsem a rukou jí naznačila, ať jde dovnitř. Ona se složila na gauč a rozplakala se. „Jane, co se děje? Proč pláčeš?“ chrlila jsem ze sebe otázky. „Harry…on mě…p-podvádí!“ dostala ze sebe a já zůstala v udivení, stejně jako Harry, který se nenápadně plížil na schodech za Janinými zády. „Jak si na to přišla? To je blbost…“Začala jsem, ale ona rázně zavrtěla hlavou na známku nesouhlasu. „Já to vím. Někdo je viděl v parku a pak i v kině. Hned jak jsme se předevčírem rozloučili, táhnul za ní! I do 1D domu jí vzal. Kluci si ale nepamatují jméno a ani moc vzhled. Ale oni ho určitě jen kryjí!“ Přes brek jí nebylo ani moc rozumět, ale domyslela jsem si, co chtěla říct. „Ale Jane, mě stejně přišlo, že ho už nemáš ráda. I Harry něco takového naznačoval…když jsme si psali na twitteru“ „No to jo, už jsem myslela, že to s ním skončím. Ale teď když si představím, že je šťastný v náručí jiné, chci ho ještě víc než předtím. Až já tu kr*vu najdu, ať si mě radši nepřeje! Ale tebe to stejně nezajímá“ Vnímala jsem jí, ale při představě, co mi Jane udělá, až zjistí, že já jsem ta holka, se mi udělalo nějak špatně. „Ne, já tě poslouchám. To je ale strašný. Hele promiň, pokecáme jindy, za chvíli mi mají volat rodiče a já si s nimi chci v klidu promluvit“ Jen kývla „OK. Zavolám ti a domluvíme se. Jsem ráda, že to pro mě děláš. Ahoj“ „Ahoj“Zabouchla jsem za ní dveře, opřela se o ně zády a zavřela oči. V tom cítím Harryho ruce na mých bocích a jeho jazyk, který zkoumal můj horní ret. Instinktivně jsem začala spolupracovat a objala ho. Po tvářích se mi začali kutálet slzy. „Proč pláčeš? Co jsem udělal?“ Smutně se na mě podíval. „Ale ne Harry, ty nic. Já jen… Nechci si ani představit jak bude Jane vyvádět, až zjistí, že já jsem ta, se kterou jí podvádíš“ řekla jsem a sklonila hlavu. Silněji mě objal a začal mě utěšovat něžným pobrukováním do ucha. „Neboj se. Tobě se nic nestane. Dneska se s ní rozejdu a budu pořád s tebou. Udělám vše pro to, aby se to vyjasnilo a ty byla v pořádku“ Zvednul mi bradu a podíval se mi do očí. Naznačila jsem drobný úsměv. Pak tuto dohodu zpečetil dalšími polibky. Pomalu nás vedl do obývacího pokoje, kde jsme si sedli. Naše rty se stále nerozpojovaly. Vášnivě mě položil na gauč a já cítila, jak jeho ruce lehce sundávají mé tričko. Když jsem skončila jen v podprsence a džínech, podívala jsem se mu do očí. „Harry, promiň. Na to je ještě brzo…“pověděla jsem váhavě. Trochu zklamaně se ode mě odsunul a nechal mě, abych se oblékla.  Seděli jsme vedle sebe asi patnáct minut v tichu. „Jak jí to chceš říct?“ Zeptala jsem se monotónním hlasem. Pokrčil rameny a podíval se mi do očí. „Vyřeším to. Asi bude nejlepší, když jí to řeknu osobně“ Prohlásil vážným hlasem. Já jsem jen přikývla a už se vydával k odchodu. Před dveřmi jsme se ještě nějakou chvíli líbali a pak odešel. Namířil si to hned do vedlejšího domu. Utíkala jsem do obýváku, jak nejrychleji jsem mohla, pootevřela jsem okno a koukala, co se bude dít. Harry se zastavil u vchodových dveří. Zaváhal, podíval se na mě a já mu naznačila, že držím pěsti. Nadechnul se a zazvonil. Po chvíli se dveře otevřely a z nich vylezla Jane. Objala ho a on jí jen lehce poplácal po zádech. Chtěla, aby šel dál. „Ne Jane, já dál nepůjdu. Musím to vyřešit rychle“ ještě chvíli se tam dohadovali a ona ho pak vzala za ruku a odvedla do domu. „A mám po výhledu“ řekla jsem si, ale pak vidím, jak Harry stojí u velikého okna, které mají v obýváku. Ona k němu přistoupila a zvedla mu bradu, protože byl zahleděn do země. On se na ní s vážným pohledem povídal a pak jí to řekl. „Já chodím s Roxy!“ mohla vyletět z kůže. Chvíli tam na něj řvala a pak se podívala směrem k našemu baráku. Uviděla mě, stojíc u okna, začala mi vyhrožovat. V tom jí zastavila Harryho ruka. O něčem se s ní dohadoval, ona potom s naštvaným obličejem zatáhla rolety. Byla jsem hodně rozzlobená. Tak jsem si sedla do pokoje na poste, kolena přitáhla až k bradě a řekla si, že počkám, dokud Harry nedá vědět. 

Gotta Be You - 8.část

Konečně jsem zpátky :))

„Vyjde to. Ono to vyjde!“ Podporoval jsem sám sebe, zatímco jsem lezl po okapové rouře na balkon, kde jsem jí naposledy zahlédl.

Roxy:

Stejně jsem se na ten film neměla dívat. Kolem jedné hodiny mě zbudilo klepání a škrábání na sklo mých balkónových dveří. Nikdy jsem se nebála tak jako teď. Stále jsem dělala, že spím, ale moc dlouho jsem to nevydržela a musela jsem se alespoň očkem podívat. A v tom jsem ho spatřila! Můj kudrnáč! Ale co tu dělá tak pozdě v noci? Z postele jsem vystřelila jako namydlený blesk a už jsem odmykala balkón. „Harry, prosím tě, co tu děl-“ Umlčel mě sladkým polibkem. Nevěděla jsem co se to děje, ale to jsem teď nechtěla řešit, jen jsem si ho přitáhla blíž k sobě a nepustila ho. Nejkrásnější pocit v mém životě. Motýlci v mém břiše teď byli jako zbláznění a já byla v krásném opojení.  Po chvíli líbání se ode mě odsunul a zadíval se mi do očí „To, co si mi řekla dneska večer, mi už nikdy neříkej!“ „Harry, mě to ublížilo víc než tobě, ale já jsem nemohla jinak. Nemůžu Jane takhle ublížit.“ Jeho nedočkavost náhle opadla, posmutněl a posadil se na mou postel. Já jsem mezitím zavřela balkónové dveře a sedla si k němu. Začala jsem hladit jeho kudrlinky, on mi však chytil ruku a podíval se na mě. „Když Roxy, já už opravdu nevím, co mám dělat. Od té doby, co jsem tě poprvé uviděl, nestojím o nic jiného než být ti co nejblíže. Jane už o mě taky nestojí, ale neumíme si to říct. Teď bych mohl být konečně šťastný. S tebou.“  Své hnědé oči upřel na mě a já naprosto oněměla. „Oh…“ Vydala jsem ze sebe a dlouze ho políbila. To stačilo, aby pochopil, že já chci být šťastná s ním. Nejspíš si byl vědom toho, že já ho teď nenechám odejít a tak se vyzul, sundal si tričko a vlezl si ke mně pod peřinu. Dlouho jsme si povídali a hladili. Kolem třetí jsme si konečně řekli „Dobrou noc“ a já jsem sladce zaspala s mojí rukou na jeho hrudi a jeho rukou, hrající si s mými vlasy.

Ráno jsem se vzbudila s úžasným pocitem a úsměvem na rtech. V zápětí mě čekal šok. Harry nikde nebyl. Ale měl tu tričko, co si včera sundal, a k mému překvapení i kalhoty. Sešla jsem dolů za krásnou vůní, co se odtamtud linula. A hned jsem viděla důvod Harryho nepřítomnosti. Stál za sporákem. „Dobré ráno, princezno“ Přiběhnul ke mně a jak mi krásnou pusu. „Krásné ráno“ pošeptala jsem mu a polibek opětovala. Když se vracel k vaření, můj pohled upoutala velice zajímavá věc. „Ty sis večer sundal gatě?“ smála jsem se. Podíval se na sebe „Jo, víš, bylo mi teplo a nechtěl jsem otevírat okno, aby zase tobě nebyla zima, tak jsem je sundal. A ráno jsem tě nechtěl budit tím, jak bych se krkolomně oblékal tak jsem prostě šel dolu jen v boxerkách. Mám štěstí, že vaši nejsou doma“ Pořád jsem se přiblble culila, když jsem si sedla na barovou stoličku, loket opřela o linku a rukou si podepřela bradu. Harry byl otočený zády a něco smažil. Otočil se a viděl můj výraz. Bylo štěstí, že zepředu měl látkovou zástěru.  „A co to tu vlastně vytváříš?“ zeptala jsem se s pohledem na bordel v kuchyni. „No víš, chtěl jsem ti udělat snídani a tak jsem udělal palačinky, no ale odbila jedenáctá a ty nikde, a tak teď dělám oběd“ zazubil se, tím jeho dokonalým úsměvem, pod kterým se mi podlamovali kolena. „A co to bude?“ „Jenom kuřecí maso s hranolkami a ještě jsem nestihl zjistit, jestli máš radši kečup nebo tatarku…“ Zase ten úsměv. „Já si dám i palačinky i to maso, mám hlad jako nikdy, a mám ráda i kečup i tatarku“ dala jsem mu pusu a šla se umýt. Zvládla jsem i ranní sprchu a celá jsem se zkulturnila a převlékla. Došla jsem dolů a tam už byl oblečený Harry za prostřeným stolem. On přežvykoval spálené palačinky se znechuceným výrazem ve tváři. Mě dal jen ty povedené a já jsem okamžitě vyměnila naše talíře. On jen zíral na své nedojedené palačinky. Potom hodil nechápavý obličej na mě. „Evidentně ti ty spálené nechutnají, tak si vezmi ty dobré. Já mam stejně radši připálenější“Pokrčil rameny a s chutí se zakousl do palačinky. No, to už měl jiný výraz. Já jsem celá hladová spořádala kopu palačinek a stěží do sebe natlačila druhý chod. Znavení jsme se svalili na gauč. „Dneska se nikam nehnu!“Prohlásil „Já taky ne. Tak to vidím, že zas s Petrou nikam nepůjdu. Jo, měla jsem se zeptat, nezvládl by Zayn jedno setkání s mojí zamilovanou kamarádkou?“ Zeptala jsem se s nevinným pohledem. „Jak moc je zamilovaná?“ hodil na mě tázavý pohled „Pokud se velká zamilovanost projevuje křičením, tak je ona šíleně zamilovaná, protože by jisto jistě omdlela…“ řekla jsem. Začal se smát, když v tom se ozval zvonek na dveřích. Podíval se na mě a já pokrčila rameny. Netušila jsem, kdo by to mohl být. Zvedla jsem se z gauče a podívala do kukátka. Jane! 
 Komenty, please :)) Ann xx

Gotta be You - 7.část

Harry:

ÚŽASNÝ DEN.  S Roxy a klukama jsme dokoukali Kamarád taky rád. Jejich pohledy na mých zádech při sebemenší intimní scéně nebyly zrovna příjemné. Po filmu Niall vytáhnul monopoly. „Už bych měla jít domů“ prohlásila kolem sedmé Rox. „Zrovna jsme se chystali hrát monopoly“ nespokojeně jsem zaprotestoval. „Promiň. Já se klidně někdy stavím, ale dneska se mi to vážně nehodí. Stejně si to líp užijete jako kluci“ Nahodila omluvný výraz, ale já nechtěl, aby odešla. S ní jsem cítil něco, co mi s Jane chybělo.  „Ok, ale beru tě za slovo. Hned, jak vám začnou prázdniny, půjdeš sem a zahrajeme si!“ Přikývla a zasmála se jejím andělským smíchem. Rozloučila se s klukama a já jsem jí šel doprovodit. Bylo mi s ní dobře. Kecali jsme o různých věcech. Kluky jsme probrali naprosto do podrobna. Zastavili jsme se před jejím domem. „Je ti jasné, že když si tě teď kluci oblíbili, nebudeš mít od nás pokoj?“ Provokativně jsem se usmál. „Je ti jasné, že mi to ani trochu nevadí?“ Jen tak mimochodem prohodila ona. V tu chvíli jsem pocítil nečekanou naděj. Co i když ona cítí, to samé, co já. „No Harry, to budeš muset zjistit sám. Teď a tady. Dělej, nepromeškej svojí šanci!“ domlouval jsem sám sobě v duchu. Nadýchnul jsem se a udělal malý krok směrem k ní. Koukala na mě jako na zjevení a já nevěděl, co si o tom mám myslet. Potom řekla něco, co jsem naprosto nečekal.  „Tak zas někdy, pozdravuj Jane. A že vám to přeju“ Velice mile se na mě usmála a už jí nebylo. Stál jsem ještě hodnou chvíli na ulici a přemýšlel jsem. Tak je to tak. Styles, jsi ty ale smolař. Když chceš jen nějakou rychlovku, každá ti skočí do náručí . A když chceš pořádný vztah a objeví se holka a ty se konečně zamiluješ, odmítne tě. Proč se to všechno tak pohnojilo? Bezbranně jsem se otočil a odkráčel večerní ulicí domů. Naposledy jsem se podíval na její dům a uviděl jí na balkóně. Pousmál jsem se a zrychlil jsem krok. Nemohl jsem to déle vydržet a rozbrečel se. Jako malá holka jsem brečel a spěchal domů. Netuším, co se s mnou stalo, ale já se do ní nejspíš opravdově zamiloval. Tohle se mi nikdy nestalo. Nikdy jsem nebyl tak zničený kvůli odmítnutí. Vešel jsem do domu a hned se odebral do svého pokoje. Kluci na mě povykovali, ale já jsem je nevnímal. Zabouchnul dveře a zamknul jsem se v koupelně. Podíval jsem se do zrcadla. Oči mi začali pomalu napuchat, tak jsem si obličej opláchnul studenou vodou a napustil si plnou vanu. Položil jsem se do ní a přemýšlel. Po umytí jsem si oblékl čistě béžové kalhoty a černé tričko. Sešel jsem za klukama. Ti stále hráli monopoly. Viděl jsem koutkem oka jejich obličeje, ale ani na jednoho jsem se nepodíval. Když všichni až na Louise otočili hlavy, jemně jsem kývnul na známku, že mu to vysvětlím. Ten se spokojeně usmál a ponořil se zpět do hry. Kolem desáté se všichni odebrali do svých pokojů a Louis si ke mně nedočkavě sednul. „Tak co je s tebou, Hazza? Takhle si zničenej ještě nikdy nebyl“ Pověděl jsem mu všechno. Do podrobna jsem mu vylíčil dny po seznámení s Rox. Vyznal jsem se ze svých citů a Lou mě ani jednou nepřerušil.  „... A já nevím, co mám dělat. Louisi, já na ní nemůžu přestat myslet“ Položil jsem si hlavu na jeho rameno. „Harry, tohle jsem od tebe ještě neslyšel. Ty jsi v tom vážně až po uši. Já ti to budu přát samozřejmě. Ale tohle, co si řekl mě, by si měl říci i jí. Ať ví, co pro tebe znamená“ Usmál jsem se a vyrazil ke dveřím. „Zbláznil ses? Teď tam chceš jít? Vždyť už určitě spí. Nech to na zítřek a domluv se s ní na schůzku. Nech to sobě i jí uležet v hlavě“ Trochu zklamaně jsem přikývnul. Měl  pravdu, řeknu jí to zítra. Louis pak šel taky spát, ale já na spánek neměl ani pomyšlení. Sednul jsem si k televizi s miskou oříšků a koukal na nějaké zábavné pořady. Když jsem se začal řádně nudit, vypnul jsem TV a kouknul na mobil. Bylo asi půl jedné. Chvíli jsem civěl do blba a pak mi to došlo. Už je vlastně druhý den! Bezmyšlenkovitě jsem napsal klukům vzkaz, že se vrátím zítra, popadl jsem své černé sako a vyrazil do noci. Běžel jsem, teplý letní vítr mi vlál ve vlasech a já jsem se se šťastným úsměvem dostal k jejímu domu. „Vyjde to. Ono to vyjde!“ Podporoval jsem sám sebe, zatímco jsem lezl po okapové rouře na balkon, kde jsem jí naposledy zahlédl. 

A tady je pohled Harryho. Hope U like it :) Ann xx

Gotta Be You - 6.část

Bylo tak příjemné teplo a přítmí, nikdo tu nebyl. Posadili jsme se do jednoho z boxů a objednali si. Já měla obyčejnou vodu a sýrové ravioly, Harry si dal pomerančový džus a také ravioly, ale on je měl plněné masem. Oba jsme si pochutnali a Harry jako správný gentleman zaplatil za oba, i přes mé protesty. Navrhla jsem, jestli nepůjdeme k nám, že naši nejsou doma. Mohli bychom si pustit nějaký film. „Ok, koukneme na film, ale u nás. Musím jít domů, aby kluci nečekali venku, zapomněli si klíče“ pověděl a zavrtěl hlavou. Nechtěla jsem být vtíravá, ale každá minutka s Harrym mi byla příjemná. Došli jsme k nim domů. Luxusnější dům jsem vážně ještě neviděla. Zmohla jsem se jen na ubohé „Wow…“ Jo, možná jsme bohatá rodina, ale na tohle náš dům neměl. Zasedli jsme na obrovskou sedačku a pustil si romantickou komedii Kamarád taky rád (kdo neviděl, doporučuju zkouknout J . Film o nezávazném sexu mezi kamarády ;D).  „Rox?“ Zeptal se mě v půlce filmu. „Hmm…?“ Odpověděla jsem na důkaz, že ho poslouchám, oči stále upřené na obří obrazovku. „Umíš si představit, mít takovýhle kamarádský vztah?“ Všechen popcorn, co jsem měla v puse, jsem vyprskla na zem. „Promiň, promiň. Dej mi něco já to uklidím“ Začala jsem se omlouvat. Cítila jsem se hrozně trapně, že jsem mu neodpověděla místo toho jsem poprskala skoro celý obývák. „Ne to já se omlouvám, byla to blbá otázka“ Víc už se k tomu nevracel a byla jsem mu za to vděčná. Pár minut po tom, co jsme tu spoušť uklidili, zazvonili kluci. Harry se na mě s prosebným výrazem podíval a ohrnul spodní ret. Protočila jsem oči a zatlačila mu do zad, aby se mohl pohodlně zvednout. „Děkuju ti moc!“ Usmál se na mě. Šel otevřít, takového vítání jsem ještě neviděla. Já jsem klidně seděla na pohovce a mnula si nervózně dlaně. První do obýváku vešel Louis a zadíval se na mě, s pochybnostmi v očích. Rozpažil a tím zastavil další tři kluky, kteří se za ním hrnuli. Jakmile se zarazili o Louisovi ruce, udiveně se na něj podívali. Potom jejich pohled padl na mě.  Harry se prosmekl mezi kluky a představil jim mě. „A vy spolu jako…“ Znejistil Liam „Kamarádíme!“Prohlásila jsem s úsměvem.Niallovi se zablesklo v očích a objevil se mu na tváři úsměv. Louis do něj drknul loktem, aby se začal tvářit normálně.  „Už jsem se bál o Jane. A co, jak se vůbec má?“ Při vzpomínce na Jane se můj svět začal hroutit. Všichni si odnesli zavazadla do pokojů a já se s Harrym zase usadila na sedačku. Když všichni přišli, dodívali jsme se na ten film a při každé intimnější scéně jsem cítila pohledy kluků na mě a na Harrym. Taky to cítil a pokaždé se zavrtěl a zkřivil pusu do nespokojeného úšklebku.  Kolem sedmé jsem prohlásila, že bych měla jít domů. „Zrovna jsme se chystali hrát monopoly“ nespokojeně protestoval Harry. „Promiň. Já se klidně někdy stavím, ale dneska se mi to vážně nehodí. Stejně si to líp užijete jako kluci“ Nahodila jsem omluvný výraz „Ok, ale beru tě za slovo. Hned, jak vám začnou prázdniny, půjdeš sem a zahrajeme si!“ Přikývla jsem a zasmála. Rozloučila jsem se s klukama a Harry mě šel doprovodit k domu. Už předem jsem se bála toho tichého okamžiku. Ještě jsme si povídali o klucích, co plánuju na zítřek a ta cesta uběhla vážně rychle. Ani jsem se nenadála a stali jsme u mě před domem. „Je ti jasné, že když si tě teď kluci oblíbili, nebudeš mít od nás pokoj?“ Provokativně se usmál. „Je ti jasné, že mi to ani trochu nevadí?“ Nahodila jsem já. Uviděla jsem něco zvláštního v jeho výrazu. Štěstí? Naděj? Nedokážu to popsat. A Pak to nastalo. Hrobové tich. Bylo i na něm vidět, že neví jak dál. Podíval se mi do očí a udělal malinký krok vpřed. Srdce mi poskočilo radostí, ale mozek mi říkal něco jiného.Nemohly se spolu shodnout, a tak jsem bez rozmyšlení vyhrkla první věc, co mi přišla na jazyk.  „Tak zas někdy, pozdravuj Jane. A že vám to přeju“Nahodila jsem umělý úsměv a zašla do baráku. Ihned jsem utíkala k oknu, abych viděla na Harryho. Ten tam stál v udivení a nevěděl co. Zdálo se mi to nebo byl opravdu smutný? Dál jsem se na něj koukat nemohla a raději jsem utekla do svého pokoje a ze svého balkonu na něj naposledy koukla. Uviděl mě a slabě se usmál. Kráčel ulicí pryč od mého domu a já chtěla mermomocí vyskočit a utíkat za ním. Zastavit ho a říct mu, že to není pravda, že mu to s Jane nepřeju, že ho chci mít jen pro sebe, ale to nešlo. Nemohla jsem to mé kamarádce udělat. Dala jsem si dlouhou teplou sprchu, odlíčila jsem se, ošetřila obličej proti akné, zalezla jsem do postele a pustila si Saw II. Nevadí mi masakr, mě vadí lekání, duchové a podobné strašidelné věci. O půl 11 jsem zaspala.

Komenty Prosím :)) xx 

Upozornění :)

Zítra odjíždím na pět dní do Londýna a Paříže, a tak přidám kolem oběda další část. Nevím jestli přidám po příjezdu další, protože to nemá moc cenu, když na nabádání o komentování reaguje jeden člověk :/. Uvidím, podle nálady.

Ann xx

Gotta Be You - 5.část

Vzbudila jsem se kolem desáté. A hned vzpomněla na včerejší sen. Jen jsem popotáhla nosem a šla hned do koupelny, připravit se na dnešek. Nalíčila jsem se, učesala a vyžehlila vlasy a nechala je volně zpuštěné kolem ramen. Oblékla jsem si černé legíny, dneska nebyla taková zima, tílko a mikinu bez zipu s americkou vlajkou. K tomu červené converse boty a vyrazila se nasnídat. Dala jsem si jen jablko, protože co nevidět budeme v restauraci a já nemám ráda, když nechám zbytky. Rodiče už odjeli a tak jsem zamkla dům a mobil i klíče jsem hodila do kapsy v mikině, kam jsem si taky schovala své ruce a část peněz, co mi tady naši nechali na ty tři dny. Vrazila jsem svižným krokem do kavárny. Už z dálky jsem viděla jeho kudrnaté vlásky, vyčuhující z kapuce. Snažil být se tak nenápadný.  Vběhla jsem dovnitř, letmo ho pozdravila a stoupla si do řady. Objednala jsem si vanilkové Latté a i s mým nápojem jsem si sedla k němu. „Možná se snažíš být nenápadný, ale já tě poznala už od popelnice, co je nejmíň sto metrů odtud. A to jsi ještě za sklem.“ Trochu jsem se culila. Zvedl hlavu a usmál se. „Jen se směj, až mě ale poznají faninky, to se takhle culit nebudeš“ vypláznul na mě jazyk. „Tak kam bys dneska chtěl jít? Do kina ti už nejdu, takový stres jako včera bych už nepřežila!“ „Ty si se bála?“ hodil na mě nechápavý pohled. „No a? Nevíš snad, že já jsem čestné děvče?“ Zatvářila jsem se hrozně vážně. „Ó, tak to pardon madam. Ne, nevím, kam bychom mohli jít. Šel bych se jednoduše projít, třeba něco vymyslíme“ Kývla jsem, vstali jsme a vydali se rušnými ulicemi k parku. Tam jsme si sedli na lavičku „Roxy, co měla včera znamenat ta zpráva? Vyděsila si mě“ Zadíval se mi do očí a já se začervenala. Zastrčil proužek mých vlasů za ucho. Při jeho doteku se okamžitě dostavili motýlci v břiše. „No, víš… Ale to nic, nech to být“ mávla jsem nad tím rukou„Nenechám to být, musela si mít přeci důvod ne?!“ „Měla jsem zlý sen a potřebovala jsem se ujistit…“ při vzpomínce na to, jak nás vlna pohltila a navěky oddělila, mi zase vehnala smutek do tváře. Harry to poznal a objal mě. Jeho pevné, teplé a láskyplné objetí bylo přesně to, co jsem potřebovala. Nic neříkal a ani nechtěl, abych mou myšlenku dokončila. Pravý přítel. Už za tak krátkou dobu se mi Harry stal něčím, bez čeho si nedokážu představit život. Jeho krásné oči, milý úsměv, dolíčky, vtipy, dvojsmyslné narážky. A k tomu si našel cestu i do mého srdce, kam se už dlouho nikdo nedostal. Nikdy jsem ke klukovi necítila něco tak silného. „Ach Harry, kdyby si jen tušil...“ Proběhlo mi hlavou. Nevím, jak dlouho jsme tam takhle seděli, ale já nechtěla, aby tento okamžik skončil. No, po chvíli se odtáhnul a podíval se mi do tváře. Uměle jsem se usmála. „Jsi v pohodě?“ zeptal se starostlivě. Zakývala jsem a setřela jsem slzy, co se mi automaticky spustily po tváři. Jedna tam zůstala. Tu ochotně utřel on. Opět se kůže jeho ruky dotkla té mé a motýlci se nekontrolovatelně rozechvěli. Nedívala jsem se mu do očí, bála jsem se, že bych udělala něco, čeho bych do smrti litovala. „Máš hlad, nebo bys radši ještě seděla.“ „Šla bych na jídlo, moc jsem toho ráno nesnědla…“ Zvedla jsem se a potom jsem mu podala ruce, abych pomohla vstát i jemu. One mé ruce nepustil, silněji je stisknul a jen prohodil „Slib mi prosím, že mi ten sen jednou dovyprávíš“ Usmála jsem se na něj a souhlasila. Ruce mi pustil a vydali jsme se do jedné malé restaurace blízko parku. Bylo tak příjemné teplo a přítmí, nikdo tu nebyl. 


Vidím aktivitu na mých stránkách, ale bez komentářů nevím, co na příběh říkáte :/. Takže komentujte, ať vím, jestli má smysl přidávat další :))
 Ann xx

Gotta Be You - 4.část

Nikdo nebyl doma, tak sem mohla v klidu běhat po domě, musela jsem ze sebe setřást všechen ten stres, co jsem zdatně skrývala před Harrym.  Napsala jsem o tom hned Petře, protože ona je jeden důvod proč 1D nemusím. Teda až do teď. Hned co jsem zprávu odeslala, volala mi a ječela do mobilu jako šílená. „Prosííím, seznam mě se Zaynem! Budu ti navěky zavázaná!“ „To už jsi teď. Víš, kolik jsem toho pro tebe už udělala?!  Ale neboj, až se s Harrym víc poznáme, navrhnu mu to!“ „Děkuju. Ty jsi prostě nejlepší!“ „Tohle slýchám poslední dobu často“ Dole v zámku zachrastily klíče. „ Petro budu muset jít. O víkendu se domluvíme a půjdeme ven. Měj se, ahoj!“  Zavěsila jsem jí. Byli to rodiče, společně jsme se navečeřeli a já se pak šla osprchovat a připravit na spaní. Lehla jsem si do postele, hlavu podepřela hromadou polštářů a zapnula si twitter. Harry si mě přidal a tak jsme si začali hned psát. „Víš, domlouval jsem se na zítřek s Jane, jestli nepůjde ven, ale ona nemůže. Nešla by si ty? Nikoho jiného tu nemám, kluci odjedou na chatu a já se nechci nudit doma“ Překvapilo mě to, ale zároveň potěšilo „Jasně, ráda půjdu, taky nemám co dělat. Kde a kdy?“ Dohodli jsme se, že se sejdeme dopoledne ve Starbucks a půjdeme i na oběd. Naši nebudou až do pondělí do večera doma, takže bych si stejně někam zašla. Rozloučila jsem se a ještě jednou ho ujistila, že tam budu. Vypnula jsem počítač, zachumlala jsem se do deky a v tu ránu jsem usnula.

Krásný, slunečný, červencový podvečer. Pláž někde na okraji LA. Jemné vlnky se líně povalují po písku. Rackové křičí a ukládají se ke spánku v hnízdech na velikých kamenných zdích. Nikde ani noha, jen dva zamilovaní lidé se koupají v moři. Mladá láska. Běhají z moře na pláž a zpět. Hrají si, dovádějí. Nic je v tomto momentě netrápí. Poznala jsem v tom mě a Harryho. Tak jsme si to užívali. Ten kousek ráje jen pro nás dva. Harry mě dohonil a svalil do vody. Smála jsem se jako blázen. Harry mi chytil obličej do dlaní a vášnivě mě políbil, já jsem mu mé paže obmotala kolem krku. Naše rty se oddělily. Zadíval se mi do očí a v těch jeho jsem viděla jiskry štěstí. „Miluji tě! Tak jako nikdy nikoho. Děláš ze mě jiného člověka. Lepšího. Jsem ti tolik vděčný. Jedině s tebou jsem šťastný. Až teď jsem poznal, co mi v životě chybělo.“ Do očí se mi tlačily slzy štěstí. „Já tě taky miluji, ani nevíš, jak moc jsem šťastná, když jsem s tebou.“ Ještě dlouho jsme tam seděli, voda stále proudila kolem nás a vlnky do nás naráželi. Cítila jsem se jako v nebi. Něco se mi však nezdálo. Voda ustupovala zpět. Najednou jsme seděli na holém písku. I Harry byl zmatený. Odtrhli jsme od sebe pohled a podívali se na moře. Oči se mi rozšířily, když jsem si uvědomila co se děje. V dáli jsem viděla vlnu. Obrovskou vlnu, která se každou sekundou zvětšovala a nabírala na rychlosti. Ne! To nemůže být konec. Harry byl pohotovější než já. Chytil mě za ruku a táhl mě pryč, ale já jsem nemohla odlepit oči od té pohromy, co se každou chvílí blížila. Harry se mnou zacloumal a podíval se mi do očí. „Teď se soustřeď, musíme odtud pryč, jinak nemáme šanci na přežití. Věř mi a utíkej se mnou k autu!“ Koukala jsem na něj a nechápala, jak může zachovat chladnou hlavu. Dala jsem mu pusu a utíkala k autu. Nasedla jsem a on nastartoval. Ujížděl nebezpečnou rychlostí pryč a já se zadním oknem koukala, jak se vlna blíží. Už nebylo cesty zpět, vlna dorazila na pobřeží. Padla jsem Harrymu kolem krku a zavřela oči. Zakřičela jsem naposledy, že ho miluju a pak jsem pocítila jen silný náraz do našeho auta…

…Vzbudila jsem se. To bylo šílené. Tam, kde před chvíli byl Harry, byl můj zmačkaný polštář. Slzy se mi kutálely po tváři, zpocené pyžamo se mi lepilo na tělo, ale já potřebovala vědět, že je Harry v pořádku ve svém domě. I přes neustálé slzy a přes to, že bylo půl druhé ráno, jsem mu bez váhání napsala esemesku, ani jsem pořádně neviděla, co píšu. Do pěti minut mi přišla zpráva: „Roxy, děje se něco? Té sms jsem docela nerozuměl, doufám, že jsi v pořádku.“ Další vlna slz, tentokrát těch šťastných. Cítila jsem k Harrymu něco, co ještě k nikomu. Lehla jsem si do postele a ani neodpověděla. Jen jsem se opět ponořila do hlubokého spánku. Tentokrát naštěstí bezesného. 


Komenty prosím :) Ann xx

Gotta Be You - 3.část

„Tak chceš někam zajít? Lépe se poznat?“ Navrhnul. „Jasně proč ne, ale kam?“ Rozhlédla jsem se, ale neviděla žádný zdroj zábavy. „Do kina?“ Pousmál se. „Jo, klidně, ovšem stav mého konta je na nule a u sebe mám pár liber, co stačí sotva na Colu a popkáč!“ Smála jsem se. „Vždyť já tě zvu“ „NO… Ok, i když je mi proti srsti, když za mě lidi platí.“ „Nebude mě to ani nic stát.“  „Zadarmo do kina. Další propagace!“ řekla jsem si v duchu. Odebrali jsme se tedy do centra na nějaký film s Justinem Timberlakem - Vyměřený čas. Přišli jsme ke kinu a tam stál vysoký chlápek „Ahoj Harry.“ „Ahoj Jimmy, hele kamarádka chce jen na záchod, můžeme tady?“  Chlápek si mě přeměřil pohledem a já jemně zamávala. „Jasně jděte.“ „Dík, máš to u mě.“ Prohodil jen tak Harry. „Jdi si koupit tu Colu a popcorn, mě vezmi taky po jednom.“ Nasypal mi drobáky do ruky. Vše jsem nakoupila a on mi pomohl. Došli jsme k sálu a já byla nervózní.  „Dobrý den, pane Styles a… slečno. Vaše lístky?!“  „Dobrý den. Oh, Jimmy u vchodu mi řekl, že se domluvil s vedoucím, že my budeme mít promítání zadarmo…“ skrčil Harry obočí a zadíval se vážně chlápkovi do očí. „O-o ano, dobře. Omlouvám se, prosím. Vyberte si místa.“  Ukázal do haly. Harry se jen usmál a odkráčel hned do poslední řady. Bylo tu jen pár lidí. „Můžeme být tady? Nerad poutám pozornost.“ Zakývala jsem hlavou a posadila se. „Pane Styles, vy jste pěkný podvodník.“ Vyplázla jsem na něj jazyk. Jen pokrčil rameny a jemně se zasmál. Pak už začal film. On se do něj naprosto zažral a ani nevnímal, že z kelímku na popcorn nabírá naprázdno. Byl už prázdný a on si do pusy nic nedával, za to statečně rozžvýkává každé „sousto“! Nemohla jsem udržet smích, on se na mě jen nechápavě podíval a pokračoval ve své výživné svačince. Já jsem ten film vůbec nevnímala. Pořád jsem se musela dívat na Harryho. Úplně mi učaroval. Po skončení filmu rozsvítili světla a já se pořádně protáhla. „ Teď bychom měli vymyslet, kudy odtud pryč, jelikož by se Jimmymu asi nelíbilo, kdybych byla na záchodě dvě hodiny“ Zasmála jsem se. Harry se podíval na hodinky. „Vydržíme tu ještě 5 minut a pak můžeme normálně předním vchodem, Jimmymu končí služba.“  Zavrtěla jsem hlavou. Jak si může pamatovat rozvrh hodin hlídače kina, jen kvůli pár drobným?!  No, i když já nejsem jiná. Vše proběhlo hladce. Rozhodl se, že mě doprovodí domů. Cestou jsme se ještě hodně nasmáli, vyměnili jsme si telefonní čísla, skype, twitter i Fb. Před domem nastala ta trapná chvíle ticha. Nechtěla jsem, aby odešel jen tak, ale ani jsem nechtěla Jane zlomit srdce. „Tak čau.“ Řekla jsem prostě, usmála se a odkráčela ke dveřím. „Ahoj,“ zavolal „ještě se domluvíme, bylo to fajn!“ Usmál se a zamával mi. Taky jsem mávla a zabouchla dveře od domu. Nikdo nebyl doma, tak sem mohla v klidu běhat po domě, musela jsem ze sebe setřást všechen ten stres, co jsem zdatně skrývala před Harrym. 


Komenty :))  Ann xx

Gotta Be You - 2.část

Když konečně přišla, vyrazili jsme. Jdeme do muzea voskových figurín. Celá třída byla pro Paříž, ale učitelce je blbě z létání, tak jsme zůstali v Londýně. Po celou dobu jsem byla bez nálady. Když Petra chybí, nemám se s kým moc bavit. S ní jsem si vypěstovala úžasné kamarádství, a tak jsem bez ní jako bez duše. Po celou dobu prohlídky jsem házela otrávené obličeje. Pak jsem si všimla dvou osob,  co se fotí u Lincolna. „Ahoj Jane!“ pozdravila jsem naší sousedku. „Jé, ahoj Roxy. Kde ty se tu bereš?“ Prstem jsem ukázala na učitelku obklopenou žáky. „Aha, škola. Nesnáším to. Proto jsem taky tady. Jo vy se ještě asi neznáte.“ Podívala se na chlapce, co stál vedle ní. „Ahoj, já jsem-“ „ Harry Edward  Milward Styles, narozen 1. 2. 1994 v Holmes Chapel, jedna sestra, miluje kočky, údajně má čtyři bradavky, je na starší dámy, dříve hrál ve skupině White Eskimo, ale poté se přihlásil do Britského X-faktou kde společně s Louisem Tomlinsonem, Liamem Paynem, Niallem Horanem a Zaynem Malikem vytvořili světoznámou popovou senzaci One Direction.“ Dokončila jsem svůj monolog. Koukal na mě jako na blázna „Slyšet to od bláznivých faninek každou školní přestávku zapamatuješ si to celkem snadno. Jo a já jsem Roxy“ Řekla jsem s úsměvem. Konečně zavřel pusu“Jo, aha.“ Jane propukla v smích, ale to neměla dělat. Všechny mé spolužačky se pohotově otočili směrem k nám a s ječením a pištěním se rozeběhli. Já jsem stačila na učitelku zakřičet, že už půjdu, že zítra donesu omluvenku. Pak mě Harry chytil za ruku a táhnul mě s Jane ven z muzea, někam směrem do opuštěnější části Londýna. „Po tomhle...maratonu…si myslím... , že jsi určitě..nejnormálnější…z celé..vaší…třídy…“Povídal zadýchaný Harry, potom, co se rukama opřel o kolena. Jane se ještě pořád smála, až jsem měla obavy o její psychické zdraví. „Vážně? Tak dík, od tebe to potěší.“ Řekla jsem s kapkou ironií v hlase. Byl překvapený „Ty nás-mě asi nemáš moc v lásce, co?!“ Přimhouřil oči a tvářil se zklamaně. „No, nemám nic proti vám samotným, ale už mám dost celé té šaškárny!“ „Šaškárny?“ nadzdvihl obočí, nejspíš nepochopil“Tak se podívej. Den co den vídám desítky ječících holek a to vidí jen vaší fotku. Jste na každém billboardu, v každé reklamě, v každém pořadu. Už čekám jen na váš toaleťák, se kterým ráda omotám pusu jakýkoliv holce, co řekne One Direction!“ Opět se na mě překvapeně díval, tentokrát jsem to nevydržela, vzala ho za bradu a pusu mu zavřela sama. „Nějaký problém s mým Harrýskem? Jestli-“ vyjela na mě Jane, když v tom jí začal zvonit mobil a tak svou řeč pozastavila. „Né, vážně promiň. Určitě jste fajn jako kluci, ale míň vaší propagace a je to super.“ Usmála jsem se. Taky se usmál a vypadal potěšeně, spokojeně. „ Tak děcka, já se moc omlouvám, ale potřebují mě v práci. Tak se zatím mějte. Pa, zlato.“ Vlepila Harrymu velkou pusu. Ten jí taky pozdravil a už jsme viděli jen její záda. „Tak chceš někam zajít? Lépe se poznat?“ Navrhnul. 

Gotta Be You - úvod

Chtěla jsem založit blog o 1D příbězích a tak přidám zatím dvě části a uvidím, jestli to má, nebo nemá cenu.

Roxy: 

„I threw a wish in the well,
Don't ask me, I'll never tell
I looked to you as it fell,
and now you're in my way“

 Hned po prvních tónech budíku, jsem s ním naštvaně praštila o zem. V takovýchto chvílích bych raději nežila. Další úžasné probuzení do dalšího deštivého londýnského dne.  Zdá se mi, že od té doby, co jsem nastoupila do druhého ročníku, se mi čím dál tím hůř vstává. „Roxy! Na stole máš snídani. Já běžím do práce, nepřijď pozdě do školy! Mám tě ráda!“ mamka, po ránu jako vždy milá.“ Jo mami, ahoj!“  Ještě se zalepenýma očima jsem ze sebe shodila peřinu a oběma nohama došlápla pevně na zem. Jedno oko, druhé oko, vyndala jsem ospalky a koukla na hodiny. 7:48, dost času na vše co potřebuji stihnout. Slimáčím tempem jsem došla do mé koupelny. Obličej jsem opláchla studenou vodou, rozčesala jsem si mé dlouhé hnědé vlasy a sepnula je velikým skřipcem. Odloudala jsem se do kuchyně, kterou máme spojenou s jídelnou, popadla talíř s míchanými vajíčky a slaninou a džus a šla si sednout do obýváku na koženou sedačku a zapnula MTV. Muzika po ránu mě vždy nakopne, a tak tomu bylo i dneska. Dojedla jsem, dopila a za rytmu Shakiry a jejího Loca šla dát nádobí do myčky. Za neustálého zpěvu jsem se oblékla, vyčesala vlasy do vysokého ohonu a jemně se nalíčila. 8:25 a já mám vše hotové. Ještě jsem si trochu poklidila pokoj a vyrazila do školy. Nemám to daleko, za to dnes byl veliký provoz, ale dorazila jsem včas. A jsem tu, moje „krásná“ škola. Je to ten typ ústavu, kam dávají děti ti rodiče, co rádi ukazují, že na to mají. Ano, jsme zazobaná rodina – každá ložnice má vlastí koupelnu, obří zahrada, bazén se saunou, vířivkou a „malou“ tělocvičnou. V tom mě ze zamyšlení vytrhlo vibrování v pravé kapse kalhot. Sms zpráva od Petry, mé nejlepší kamarádky. No fajn, ona nejde do školy, prý že je nemocná. To znám, ten její kašlík. Zastrčila jsem mobil zpět do kapsy. Dneska jdeme naštěstí na exkurzi, tak s sebou nemám žádné učení, jen velkou kabelu Louis Vuitton a v ní jen pár věcí (klíče, kapesníky, peněženku, i když její obsah by nestačil ani na autobus, žvýkačky a lesk na rty). Zbývá jen jeden týden do začátku letních prázdnin, které já si hodlám užít naplno. Budu mít osmnáctiny a tak plánuji pořádat zahradní párty, kterou mi naši povolí – já jsem hrozně hodná dcerka s úžasným vychováním a skvělým prospěchem! Před školou jsme se třídou čekali na naši učitelku, zase si vykuřovala za rohem a zapomněla na nás. Když konečně přišla, vyrazili jsme.