Gotta Be You - 6.část

Bylo tak příjemné teplo a přítmí, nikdo tu nebyl. Posadili jsme se do jednoho z boxů a objednali si. Já měla obyčejnou vodu a sýrové ravioly, Harry si dal pomerančový džus a také ravioly, ale on je měl plněné masem. Oba jsme si pochutnali a Harry jako správný gentleman zaplatil za oba, i přes mé protesty. Navrhla jsem, jestli nepůjdeme k nám, že naši nejsou doma. Mohli bychom si pustit nějaký film. „Ok, koukneme na film, ale u nás. Musím jít domů, aby kluci nečekali venku, zapomněli si klíče“ pověděl a zavrtěl hlavou. Nechtěla jsem být vtíravá, ale každá minutka s Harrym mi byla příjemná. Došli jsme k nim domů. Luxusnější dům jsem vážně ještě neviděla. Zmohla jsem se jen na ubohé „Wow…“ Jo, možná jsme bohatá rodina, ale na tohle náš dům neměl. Zasedli jsme na obrovskou sedačku a pustil si romantickou komedii Kamarád taky rád (kdo neviděl, doporučuju zkouknout J . Film o nezávazném sexu mezi kamarády ;D).  „Rox?“ Zeptal se mě v půlce filmu. „Hmm…?“ Odpověděla jsem na důkaz, že ho poslouchám, oči stále upřené na obří obrazovku. „Umíš si představit, mít takovýhle kamarádský vztah?“ Všechen popcorn, co jsem měla v puse, jsem vyprskla na zem. „Promiň, promiň. Dej mi něco já to uklidím“ Začala jsem se omlouvat. Cítila jsem se hrozně trapně, že jsem mu neodpověděla místo toho jsem poprskala skoro celý obývák. „Ne to já se omlouvám, byla to blbá otázka“ Víc už se k tomu nevracel a byla jsem mu za to vděčná. Pár minut po tom, co jsme tu spoušť uklidili, zazvonili kluci. Harry se na mě s prosebným výrazem podíval a ohrnul spodní ret. Protočila jsem oči a zatlačila mu do zad, aby se mohl pohodlně zvednout. „Děkuju ti moc!“ Usmál se na mě. Šel otevřít, takového vítání jsem ještě neviděla. Já jsem klidně seděla na pohovce a mnula si nervózně dlaně. První do obýváku vešel Louis a zadíval se na mě, s pochybnostmi v očích. Rozpažil a tím zastavil další tři kluky, kteří se za ním hrnuli. Jakmile se zarazili o Louisovi ruce, udiveně se na něj podívali. Potom jejich pohled padl na mě.  Harry se prosmekl mezi kluky a představil jim mě. „A vy spolu jako…“ Znejistil Liam „Kamarádíme!“Prohlásila jsem s úsměvem.Niallovi se zablesklo v očích a objevil se mu na tváři úsměv. Louis do něj drknul loktem, aby se začal tvářit normálně.  „Už jsem se bál o Jane. A co, jak se vůbec má?“ Při vzpomínce na Jane se můj svět začal hroutit. Všichni si odnesli zavazadla do pokojů a já se s Harrym zase usadila na sedačku. Když všichni přišli, dodívali jsme se na ten film a při každé intimnější scéně jsem cítila pohledy kluků na mě a na Harrym. Taky to cítil a pokaždé se zavrtěl a zkřivil pusu do nespokojeného úšklebku.  Kolem sedmé jsem prohlásila, že bych měla jít domů. „Zrovna jsme se chystali hrát monopoly“ nespokojeně protestoval Harry. „Promiň. Já se klidně někdy stavím, ale dneska se mi to vážně nehodí. Stejně si to líp užijete jako kluci“ Nahodila jsem omluvný výraz „Ok, ale beru tě za slovo. Hned, jak vám začnou prázdniny, půjdeš sem a zahrajeme si!“ Přikývla jsem a zasmála. Rozloučila jsem se s klukama a Harry mě šel doprovodit k domu. Už předem jsem se bála toho tichého okamžiku. Ještě jsme si povídali o klucích, co plánuju na zítřek a ta cesta uběhla vážně rychle. Ani jsem se nenadála a stali jsme u mě před domem. „Je ti jasné, že když si tě teď kluci oblíbili, nebudeš mít od nás pokoj?“ Provokativně se usmál. „Je ti jasné, že mi to ani trochu nevadí?“ Nahodila jsem já. Uviděla jsem něco zvláštního v jeho výrazu. Štěstí? Naděj? Nedokážu to popsat. A Pak to nastalo. Hrobové tich. Bylo i na něm vidět, že neví jak dál. Podíval se mi do očí a udělal malinký krok vpřed. Srdce mi poskočilo radostí, ale mozek mi říkal něco jiného.Nemohly se spolu shodnout, a tak jsem bez rozmyšlení vyhrkla první věc, co mi přišla na jazyk.  „Tak zas někdy, pozdravuj Jane. A že vám to přeju“Nahodila jsem umělý úsměv a zašla do baráku. Ihned jsem utíkala k oknu, abych viděla na Harryho. Ten tam stál v udivení a nevěděl co. Zdálo se mi to nebo byl opravdu smutný? Dál jsem se na něj koukat nemohla a raději jsem utekla do svého pokoje a ze svého balkonu na něj naposledy koukla. Uviděl mě a slabě se usmál. Kráčel ulicí pryč od mého domu a já chtěla mermomocí vyskočit a utíkat za ním. Zastavit ho a říct mu, že to není pravda, že mu to s Jane nepřeju, že ho chci mít jen pro sebe, ale to nešlo. Nemohla jsem to mé kamarádce udělat. Dala jsem si dlouhou teplou sprchu, odlíčila jsem se, ošetřila obličej proti akné, zalezla jsem do postele a pustila si Saw II. Nevadí mi masakr, mě vadí lekání, duchové a podobné strašidelné věci. O půl 11 jsem zaspala.

Komenty Prosím :)) xx