Gotta be You - 7.část

Harry:

ÚŽASNÝ DEN.  S Roxy a klukama jsme dokoukali Kamarád taky rád. Jejich pohledy na mých zádech při sebemenší intimní scéně nebyly zrovna příjemné. Po filmu Niall vytáhnul monopoly. „Už bych měla jít domů“ prohlásila kolem sedmé Rox. „Zrovna jsme se chystali hrát monopoly“ nespokojeně jsem zaprotestoval. „Promiň. Já se klidně někdy stavím, ale dneska se mi to vážně nehodí. Stejně si to líp užijete jako kluci“ Nahodila omluvný výraz, ale já nechtěl, aby odešla. S ní jsem cítil něco, co mi s Jane chybělo.  „Ok, ale beru tě za slovo. Hned, jak vám začnou prázdniny, půjdeš sem a zahrajeme si!“ Přikývla a zasmála se jejím andělským smíchem. Rozloučila se s klukama a já jsem jí šel doprovodit. Bylo mi s ní dobře. Kecali jsme o různých věcech. Kluky jsme probrali naprosto do podrobna. Zastavili jsme se před jejím domem. „Je ti jasné, že když si tě teď kluci oblíbili, nebudeš mít od nás pokoj?“ Provokativně jsem se usmál. „Je ti jasné, že mi to ani trochu nevadí?“ Jen tak mimochodem prohodila ona. V tu chvíli jsem pocítil nečekanou naděj. Co i když ona cítí, to samé, co já. „No Harry, to budeš muset zjistit sám. Teď a tady. Dělej, nepromeškej svojí šanci!“ domlouval jsem sám sobě v duchu. Nadýchnul jsem se a udělal malý krok směrem k ní. Koukala na mě jako na zjevení a já nevěděl, co si o tom mám myslet. Potom řekla něco, co jsem naprosto nečekal.  „Tak zas někdy, pozdravuj Jane. A že vám to přeju“ Velice mile se na mě usmála a už jí nebylo. Stál jsem ještě hodnou chvíli na ulici a přemýšlel jsem. Tak je to tak. Styles, jsi ty ale smolař. Když chceš jen nějakou rychlovku, každá ti skočí do náručí . A když chceš pořádný vztah a objeví se holka a ty se konečně zamiluješ, odmítne tě. Proč se to všechno tak pohnojilo? Bezbranně jsem se otočil a odkráčel večerní ulicí domů. Naposledy jsem se podíval na její dům a uviděl jí na balkóně. Pousmál jsem se a zrychlil jsem krok. Nemohl jsem to déle vydržet a rozbrečel se. Jako malá holka jsem brečel a spěchal domů. Netuším, co se s mnou stalo, ale já se do ní nejspíš opravdově zamiloval. Tohle se mi nikdy nestalo. Nikdy jsem nebyl tak zničený kvůli odmítnutí. Vešel jsem do domu a hned se odebral do svého pokoje. Kluci na mě povykovali, ale já jsem je nevnímal. Zabouchnul dveře a zamknul jsem se v koupelně. Podíval jsem se do zrcadla. Oči mi začali pomalu napuchat, tak jsem si obličej opláchnul studenou vodou a napustil si plnou vanu. Položil jsem se do ní a přemýšlel. Po umytí jsem si oblékl čistě béžové kalhoty a černé tričko. Sešel jsem za klukama. Ti stále hráli monopoly. Viděl jsem koutkem oka jejich obličeje, ale ani na jednoho jsem se nepodíval. Když všichni až na Louise otočili hlavy, jemně jsem kývnul na známku, že mu to vysvětlím. Ten se spokojeně usmál a ponořil se zpět do hry. Kolem desáté se všichni odebrali do svých pokojů a Louis si ke mně nedočkavě sednul. „Tak co je s tebou, Hazza? Takhle si zničenej ještě nikdy nebyl“ Pověděl jsem mu všechno. Do podrobna jsem mu vylíčil dny po seznámení s Rox. Vyznal jsem se ze svých citů a Lou mě ani jednou nepřerušil.  „... A já nevím, co mám dělat. Louisi, já na ní nemůžu přestat myslet“ Položil jsem si hlavu na jeho rameno. „Harry, tohle jsem od tebe ještě neslyšel. Ty jsi v tom vážně až po uši. Já ti to budu přát samozřejmě. Ale tohle, co si řekl mě, by si měl říci i jí. Ať ví, co pro tebe znamená“ Usmál jsem se a vyrazil ke dveřím. „Zbláznil ses? Teď tam chceš jít? Vždyť už určitě spí. Nech to na zítřek a domluv se s ní na schůzku. Nech to sobě i jí uležet v hlavě“ Trochu zklamaně jsem přikývnul. Měl  pravdu, řeknu jí to zítra. Louis pak šel taky spát, ale já na spánek neměl ani pomyšlení. Sednul jsem si k televizi s miskou oříšků a koukal na nějaké zábavné pořady. Když jsem se začal řádně nudit, vypnul jsem TV a kouknul na mobil. Bylo asi půl jedné. Chvíli jsem civěl do blba a pak mi to došlo. Už je vlastně druhý den! Bezmyšlenkovitě jsem napsal klukům vzkaz, že se vrátím zítra, popadl jsem své černé sako a vyrazil do noci. Běžel jsem, teplý letní vítr mi vlál ve vlasech a já jsem se se šťastným úsměvem dostal k jejímu domu. „Vyjde to. Ono to vyjde!“ Podporoval jsem sám sebe, zatímco jsem lezl po okapové rouře na balkon, kde jsem jí naposledy zahlédl. 

A tady je pohled Harryho. Hope U like it :) Ann xx