středa 6. června 2012

Silent Love - 7.díl

I'm so sorry... Dávám díl po delší době. Může za to škola a dohánění známek. Ale co si budeme povídat, jsem lína jako prase ;D. Jsem ale hrozně ráda, že mám už přes 1ooo návštěv. Já vím, žádná sláva, ale pro mě je to alespoň malé znamení, že jsem chodíte :)) Anne x



 „Takže. Vezmi si u sebe nějaké věci na přespání a za půl hodinky se stav u mě“souhlasně přikývla a zašla do bytu. „Nádech, výdech. Klid Nialle, nic se neděje. Jenom se ti hrozně líbí, je milá a hodná a bude u tebe spát. Všechno je v cajku“Jedním rychlím pohybem klíče se dveře otevřely. „A do řiti“řekl jsem moc nahlas. Tohle zabere asi trochu víc než půl hodinu. Takže, vyvětrej, ustel si postel,připrav jí peřinu a polštář, narovnej polštáře, zameť drobky po těch sušenkách, co jsi měl ráno k snídani. O bože, Nialle, přestaň mluvit sám se sebou a radši hni zadkem. Vezmi misku, do misky křupky. Počkat… Jí ona vůbec křupky? No to je jedno, je to jen jako pozornost. Nalij colu. Co když jí nepije, ale pije radši vodu? Ale když tam naliješ vodu, budeš vypadat jako škrt. Nenaliju nic a počkám na ní. Tak, teď připrav nějaké filmy. Ale jaký žánr má ráda? Ok, výběr nechám opět na ní, stejně se filmu nebudu věnovat. Hoď rychlou sprchu. Umyj si vlasy. Crrr, Crrr… Cože to už je půl hodiny? Letěl jsem jen zamotaný v ručníku do obýváku. Na hodinách bylo napsáno, že je to teprve sedmnáct minut. Tak to naštěstí nebude ona. Otevřel jsem a málem jsem ten ručník, co jsem měl kolem pasu, pustil na zem. Bylo to ona, shit. Jemně se usmála a ukázala papír. „Promiň, já vím, že jsem tu dřív, ale mě bylo doma...smutno…“viděl jsem jí na očích, že byla uplakaná. Měl jsem tělo celé mokré od sprchy, z vlasů mi kapaly kapky šampónu, byl jsem zahalen jen malým ručníkem, ale to mi nezabránilo jí opět obejmout. Ona své paže obtočila kolem mé hrudi a začala jemně vzlykat. Stále ještě v mém objetí jsem jí dovedl na gauč. Tam si sedla a já šel zavřít dveře. „Musím ještě do sprchy, budeš v pořádku?“zeptal jsem se. „Ano, jen běž“ukázala na dveře do koupelny. Usmál jsem se a utíkal se umýt. Spláchl jsem ze sebe šampon a pak se ještě chvíli nahříval pod horkou sprchou. Nakonec jsem jí vypnul, oblékl si šedé tepláky, zelené tričko Jack Willis, teplé ponožky. Vlasy jsem rychle vysušil ručníkem a už jsem utíkal za Mischel. Seděla tam na gauči, a usmála se, jakmile jsem vstoupil do obýváku.  „Co si dáš k pití?“ „To samé, jako ty“usmála se. Šel jsem tedy do kuchyně a přinesl ty křupky a colu. „A na co se budeme dívat?“ Ukázala dva filmy. „Seznamte se, Joe Black jsem viděl nedávno, takže Mama Mia“ „Nevadí?“ podívala se na mě s otázkou v očích. „Vůbec ne, budu s nimi zpívat. Stejně to neumí“zasmála se a já zapnul film. Pobrukoval jsem si u všech písní a ona se smála, když jsem zpíval příliš vysoko. Po nějakém čase se ke mně přitulila a schoulila se do klubíčka. Já jsem hned instinktivně obmotal mojí paži kolem jejích zad. Položila si svůj obličej k mému krku a silně se nadechovala. Nevěděl jsem, co si o tom mám myslet. „Ale já se vážně myl…“Opět se jen uculila. „Je to dobré“ukázala zdvižené palce a opět začala vdechovat mou vůni, přičemž si můj krk chytila oběma rukama. Já jí začal hladit po zádech a nechtěl jsem, aby tahle chvíle skončila. Ovšem, musela… Podívala se na mě a ukázala, že by chtěla jít spát. Zvedli jsme se, já jsem vypnul film, chytil jí za ruku a odvedl ke mně do ložnice. „Tohle jsou tvé věci na spaní?“přikývla. „Ok, tady jsem ti nachystal peřinu i polštář. Myslím, že ta postel je pro dva dost velká, ale klidně si lehnu na gauč“prohrábnul jsem si rukou nervózně vlasy. Zavrtěla hlavou, ukázala na mě a na postel. „Nebude ti to vadit?“zeptal jsem se slušně. Uvnitř jsem však skákal radostí. Jen pokroutila očima a lehla si pod peřinu. Já si lehnul vedle ní. Leželi jsme tvářemi k sobě a jen si zírali do očí. Po chvíli si zívla a já se musel zasmát. Odhrnul jsem jí pramen vlasů z obličeje a pohladil jí po tváři. „Good night“popřál jsem jí. „Night…“naznačila nazpět a více se zachumlala do deky. Stalé jsem na ní zíral, jak se převalovala z jedné strany na druhou a nemůže najít tu správnou polohu. Po chvíli si sedla a zoufale se na mě podívala. Já jsem roztáhl paže. Usmála se a přitulila se ke mně. Své drobné ručky si položila na můj hrudníka  já ji opět majetnicky objal. Je tak drobná a zranitelná. I kdybych měl kluky přizabít, nebo přinejmenším nakopat, tak je donutím se jí omluvit. Takhle s ní zacházet nebudou. S ní ne…

Žádné komentáře:

Okomentovat